Staré hanácké právo

Je ostatkový zvyk, který se na Hané a to hlavně na vesnici udržuje jako památka, jak se naši předkové bavívali a veselili a jak masopustní veselí končívali.
A naši předkové se dovedli veselit. V době od Štěpána do popelce se pořádaly taneční zábavy, muziky jak se tehdy říkávalo, které začínaly odpoledne a končívaly až za svítání. V ostatky se tančilo od soboty až do úterý do půlnoci, kdy se basa pochovala. Muziky pořádaly různé řemeslnické cechy, v pozdější době Hasiči. 

 Starší generace se ještě pamatuje na muziky Tkalcovské, které bývaly pouze ve středu, kde se veselili staří, ženatí a usedlí občané a mládež , jak se tehdy říkávalo “CHASA“ jen postávala pod okny, jelikož na muziku mezi sousedy neměli přístupu, čímž samozřejmně nebyla spokojena, proto si zvolila ze svého středu mluvčího ( STÁRKA ) a mladší dva stárky, které vyslala k rychtáři vyjednávat, aby konec masopustu OSTATKY patřili jim, aby i oni se mohli veselit a zatančit. Rychtář s tím souhlasil, ale museli přislíbit, že na sebe převezmou veškeré řízení obce a starosti o pořádek v obci.
Napřed zvolili vébor, spolu ve slavnostním průvodu s rychtáři, který, když znova přislíbili, že se budou starat o pořádek, předal jim právo, které představovalo : Fábory. Chasa neměla peníze a tak si je musela nějakým způsobem opatřit, proto obcházela dům po domu, kde jim vždy něco darovali. Jako oslava našich předků udržuje se tento zvyk dodnes. Proto pořadatelé, kteří připravují pořádání Starýho Hanáckýho práva by měli k tomu přistupovat s plnou vážností a vésti účinkující, aby tento zvyk jako památka byla důstojně provedena.